Svatý otec František k brazilským představitelům

V paláci Guanabara se setkali Svatý otec František, prezidentka Brazílie Dilma Vana Rousseff Linhares, guvernér státu Rio Sergio Cabral Filho a starosta města Rio de Janeiro Eduardo Paes. Svatý otec se na brazilské civilní autority obrátil s těmito slovy:

Paní prezidentko,
vážení představitelé veřejného života,
bratři a přátelé!

Ve své láskyplné prozřetelnosti si Bůh přál, aby mě první zahraniční cesta mého pontifikátu zavedla zpět do mé milované Latinské Ameriky, konkrétně do Brazílie, země hrdé na své spojení s Apoštolským stolcem a na svou hluboce procítěnou víru a přátelství, které ji vždy udržovalo ve zvláštní jednotě s Petrovým nástupcem. Jsem za tuto Boží laskavost velice vděčen.

Zjistil jsem, že získat přístup k brazilskému lidu lze jenom tak, že projdeme jeho širokým srdcem; dovolte mi tedy prosím lehce zaklepat na tyto dveře. Žádám o povolení vstoupit a strávit tento týden s vámi. Stříbro ani zlato nemám, ale přináším s sebou to nejdražší, co mi bylo dáno: Ježíše Krista! Přišel jsem v jeho jménu, abych živil plamen bratrské lásky, která plane v každém srdci; a přeji si, aby se můj pozdrav donesl ke každému: Pokoj Kristův ať je s vámi!

Srdečně zdravím paní prezidentku a vážené členy její vlády. Děkuji jí za její vřelé uvítání a za slova, jimiž vyjádřila radost všech Brazilců z mé přítomnosti v této zemi. Zdravím také guvernéra státu, který nás hostí v guvernérském paláci, a starostu Ria de Janeira, jakož i členy diplomatického sboru akreditované u brazilské vlády, ostatní přítomné veřejné představitele, a všechny ty, kdo usilovně pracovali na tom, aby se má návštěva zde stala skutečností.

Chtěl bych srdečně pozdravit své bratry biskupy, kterým připadl závažný úkol vést Boží lid v této rozlehlé zemi i své drahé místní církve. Touto návštěvou chci uskutečňovat pastýřské poslání vlastní římskému biskupovi – utvrzovat své bratry v jejich víře v Krista, povzbuzovat je, aby vydávali počet ze své naděje v něho, a inspirovat je, aby nabízeli každému nevyčerpatelná bohatství jeho lásky.

Jak víte, hlavní důvod mé návštěvy Brazílie překračuje její hranice. Přišel jsem kvůli Světovému dni mládeže. Jsem zde, abych se setkal s mladými lidmi, kteří přicházejí z celého světa, přitahováni k otevřené náruči Krista Vykupitele. Chtějí najít útočiště v jeho objetí, blízko jeho srdce, aby znovu zaslechli jeho jasné a mocné volání: „Jděte a získávejte učedníky ze všech národů.“

Tito mladí lidé pocházejí ze všech kontinentů, mluví mnoha jazyky, přinášejí s sebou různé kultury, a přece nacházejí v Kristu odpověď na své nejdůležitější otázky, které mají společné, a mohou utišit hlad po čisté pravdě a autentické lásce, který je všechny spojuje navzdory odlišnostem.

Kristus jim nabízí místo, neboť ví, že není žádná větší síla než ta, která vyvěrá ze srdcí mladých lidí, když byla získána zkušeností s jeho přátelstvím. Kristus má důvěru v mladé lidi a svěřuje jim samotnou budoucnost svého poslání: „Jděte a získávejte učedníky.“ Jděte za hranice lidských možností a vytvořte svět bratří a sester! A mladí lidé mají důvěru v Krista: nebojí se riskovat pro něj jediný život, který mají, protože vědí, že nebudou zklamáni.

Na začátku své návštěvy Brazílie jsem si velmi dobře vědom toho, že když se obracím na mladé lidi, mluvím také k jejich rodinám, k jejich místním a národním církevním společenstvím, ke společnostem, z nichž pocházejí, a k mužům a ženám, na nichž tato nová generace velice závisí.

Zdejší rodiče říkávají: „Naše děti jsou zorničkami našich očí.“ Jak krásné je toto vyjádření brazilské moudrosti, která přisuzuje mladým lidem obraz vzatý z našich očí, které jsou oknem, jímž do nás vstupuje světlo, poskytující nám zázrak vidění! Co by se s námi stalo, kdybychom nepečovali o své oči? Jak bychom mohli postupovat vpřed? Doufám, že během tohoto týdne se nás každý bude ptát na tuto otázku vedoucí k zamyšlení.

Mladí lidé jsou oknem, jímž do tohoto světa vstupuje budoucnost, která před nás staví velké výzvy. Naše generace ukáže, že dovede uskutečnit zaslíbení skryté v každém mladém člověku, dozvíme-li se, jak jim poskytnout prostor; jak vytvořit hmotné i duchovní podmínky pro jejich úplný rozvoj; jak jim dát pevné základy, na nichž vybudují svůj život; jak jim zajistit bezpečí a vzdělání, aby byli vším, čím mohou být; jak jim předat trvalé hodnoty, kvůli kterým stojí život za to žít; jak dát přesažný horizont jejich žízni po autentickém štěstí a jejich tvořivost v dobru; jak jim předat vztah ke světu hodnému lidského života; jak v nich probudit jejich největší potenciál strůjců vlastního údělu, kteří budou s každým člověkem sdílet zodpovědnost za budoucnost.

Závěrem prosím každého, aby poskytoval pozornost všem ostatním, a pokud možno také pochopení nutné k otevření přátelského dialogu. Papežovy paže se otevírají, aby objaly celou Brazílii v její lidské, kulturní a náboženské komplexitě a bohatství. Od Amazonské nížiny k pampám, od suchých oblastí k Pantanalu, od vesnic k velkoměstům není nikdo vyloučen z papežovy lásky. Za dva dny, dá-li Bůh, budu na vás všechny pamatovat před Matkou Boží v Aparecidě a vzývat její mateřskou ochranu pro vaše domovy a rodiny. Nyní však dávám vám všem své požehnání. Děkuji vám za vaše uvítání!

Zdroj: Anglofonní redakce Vatikánského rozhlasu